Upozornění

Tato multimediální reportáž obsahuje zvukovou stopu. Máte zapnuté reproduktory, případně nasazená sluchátka?

Procházejte stránky otáčením kolečka myši nebo šipkami na klávesnici

Listujte tahem prstu po obrazovce

Spustit

Balkánská trasa

Logo https://samizdat.pageflow.io/balkanska-trasa/embed

Konec února 2016. V táboře v řeckém Idomeni u hranice s Makedonií se hromadí tisíce uprchlíků. Makedonie pouští dovnitř jen desítky lidí denně, zpravidla pouze Syřany a Iráčany, kteří mají v pořádku doklady.

Krátce předtím (24. února 2016) se západobalkánské státy na schůzce ve Vídni domluvily s Rakouskem, že koridor pro uprchlíky společně zavřou. Jejich rozhodnutí potvrdila 8. března 2016 i celá Evropská unie.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Tábor v Idomeni pak existoval ještě řadu týdnů, než ho řecké úřady nechaly vyklidit. Zatímco ve střední Evropě se díky uzavřené uprchlické trase atmosféra uvolňovala, v Idomeni napětí rostlo.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Už během podzimu 2015 se některé státy na balkánské uprchlické trase snažily počet přicházejících migrantů snížit.

V polovině září Maďarsko vztyčilo plot na hranici se Srbskem. Hlavní migrační trasa se tak stočila na západ, do Chorvatska a Slovinska.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

O měsíc později postavilo Maďarsko bariéru z žiletkového drátu i na hranici s Chorvatskem.

Uprchlíkům, kteří v tu chvíli byli na cestě přes Balkán na sever, tak zbyla jen cesta přes Chorvatsko a Slovinsko do Rakouska.

Jednotlivé státy v tu dobu zpravidla nechávaly uprchlíkům volný průchod.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

I když byl tehdejší podzim nezvykle teplý, v listopadu 2015 už byly na Balkáně mrazivé noci. Přicházející zima migraci nezastavila.

Úřady v zemích na uprchlické trase byly přetížené a pomoc uprchlíkům často organizovali dobrovolníci, včetně řady českých.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Hlavním cílem uprchlíků bylo v roce 2015 Německo. Jejich poslední zastávka před ním byly bavorsko-rakouské hranice. Během léta a podzimu 2015 ve Vídni i dalších rakouských městech vzniklo obrovské dobrovolnické hnutí. Uprchlíci dostávali jídlo, hygienické potřeby nebo zdravotní péči. V tu dobu už ale rakouská vláda vysílala signály, že chce migraci přes svoje území omezit.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Rok po uzavření balkánské uprchlické trasy se počet migrantů z tohoto směru do Evropy nesrovnatelně snížil. Do Srbska jich podle tamní vlády denně přijde asi 110-140.

Právě Srbsko se ale stalo pro tisíce uprchlíků pastí. Dál do Evropy většinou legálně nemůžou, a tak čekají na pomoc pašeráků. Řadu měsíců přežívají třeba v Bělehradě v mrazu a katastrofálních hygienických podmínkách.

Kde uprchlíci z balkánské trasy skončili?

Většina uprchlíků z balkánské trasy v roce 2015 mířila do Německa. Český rozhlas tam sledoval první rok jejich integrace s několika Syřany, kteří utekli před válkou do bavorského Hofu.

Projekt Cíl: Německo si můžete prohlédnout zde

Jít na první stránku
Pokračujte dolů Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu