Upozornění

Tato multimediální reportáž obsahuje zvukovou stopu. Máte zapnuté reproduktory, případně nasazená sluchátka?

Procházejte stránky otáčením kolečka myši nebo šipkami na klávesnici

Listujte tahem prstu po obrazovce

Spustit

Rok s uprchlíky v Hofu

Logo https://samizdat.pageflow.io/rok-s-uprchliky-v-bavorsku/embed
Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Když v Sýrii vypukla občanská válka, přidal se  k jedné lidskoprávní nevládní organizaci, a v očích režimu Bašára Asada byl najednou nepřítelem. Jeho bratr v tu dobu sloužil v syrské armádě. Když ale dostali vojáci příkaz střílet do lidí, Okbův bratr to odmítnul. Rodina raději bratra před vojáky schovala a předstírala, že ho unesli teroristé, aby se do armády nemusel vrátit.

Okba musel Sýrii opustit. "Stalo se to na jedné služební cestě v Turecku, kam jsem občas jezdil. Přišla mi zpráva, že doma v Sýrii policie zatkla kolegy v mém obchodě a vyslýchala i moji rodinu. Můj otec plakal do telefonu a říkal, ať se nevracím, jinak že dopadnu jako bratr. Nakonec jsme prodali můj obchod a za ty peníze jsem odjel do Evropy."

Jak to bude s Okbou dál?


Jít na první stránku

Tělocvična v Hofu, první domov pro padesát uprchlíků

0:00
/
0:00
Poslechněte si

"Jsou to sice jen tělocvičny, ale díky provizorním stěnám tam uprchlíci mají své soukromí. To není v každém německém městě samozřejmost," říká městská radní Christine Schörnerová. "Ani to, že jsme objednali cateringovou firmu, která uprchlíkům třikrát denně nosí jídlo. To všechno pochopitelně za městské peníze."

"S ubytováním uprchlíků nemáme problémy," doplňuje ji městská koordinátorka pro uprchlíky Wendy Müller Elliotová. "V Hofu je hodně prázdných bytů. Každý den se mi hlásí majitelé nemovitostí, že by mohli něco pronajmout."

"Co naopak vázne, je azylové řízení, které trvá příliš dlouho, a uprchlíci tak žijí v úplné nejistotě. S tím ale město nic nesvede, je to věc národních úřadů." 

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Fida (35) v Sýrii učila angličtinu. S manželem žila v jihosyrském městě Dará. Odsud se rozšířily protesty proti režimu Bašára Asada. Teď je její město v Sýrii zničené, proto chce zůstat v Německu. Ráda by znovu učila angličtinu.

​Jásir (45) dělal v Sýrii tělocvikáře. V Německu je s rodinou od září 2015, přišli "balkánskou" cestou. Kdyby v Německu nesehnal stejné zaměstnání, představuje si malou restauraci, kde by vařil typická syrská jídla.

S Fidou mají dvě dcery, pětiletá se jmenuje Tala a tříletá Bana.

Jak to bude s Fidou a Jásirem dál?



Jít na první stránku

Bettina Zschätzschová (vpravo)

0:00
/
0:00
Poslechněte si

Bettina Zschätzschová vede v Hofu jeden z mnoha kurzů němčiny pro uprchlíky. Málokdo ve městě má s migranty tolik zkušeností z první ruky, dobrých i špatných.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

I v Hofu lidé vědí, co se stalo o silvestrovské noci na druhém konci země, v Kolíně nad Rýnem. Sexuální incidenty a pouliční obtěžování žen připisované migrantům rozjitřily emoce proti přistěhovalcům v celé zemi.

Jak to bude s Džihádem dál?

Jít na první stránku

Peter Herold, ředitel knihovny v Hofu

0:00
/
0:00
Poslechněte si

Hof má podobně jako jiná města nejen v Bavorsku, ale i v celém Německu, s přistěhovalci bohaté zkušenosti. Současná migrační vlna není zdaleka první. Už dříve se v okolí usadily tisíce přistěhovalců z bývalé Jugoslávie. A pan Herold odhaduje, že v oblasti žije i asi stovka Čechů. Česká hranice je od Hofu vzdálená jen pár kilometrů. Na všechny z nich se v knihovně snaží pamatovat.

Jít na první stránku

Nakoupí, odvedou děti do školky a pak si sami sednou do lavice na kurz němčiny. Po dramatickém útěku ze Sýrie si Fida a Jásir zvykají v německém Hofu na normální život. Nově se i s dcerami přestěhovali z ubytovny do většího bytu.

Okba zase pomáhá v místním domově pro seniory, bez nároku na odměnu tu pracuje se svou ženou Sibou. Ta se z Německa na skok vrátila do Sýrie navštívit nemocnou matku.

Český rozhlas sleduje příběhy běženců, kteří se snaží začít nový život v Německu. Buďte u toho.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

"Maminka onemocněla a já jsem ji chtěla jet navštívit. Neřekla jsem to rodině dopředu, prostě jsem najednou stála u dveří," říká Siba.

Za normálních okolností by v Sýrii byla čerstvou absolventkou přírodních věd, obor chemie. Od loňského října ale žije i s manželem v Německu. Jejich domovské město v Sýrii je Salamíja, na začátku března vzdálené jen pár kilometrů od pozic Islámského státu.

Siba se tam na 10 dní vrátila.

Fotografie od Okby ukazuje Salamíju ještě před válkou.

Jak to bude se Sibou dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Okba přišel do Německa už loni v lednu. Neměl na vybranou. Během služební cesty v Turecku mu syrské vládní jednotky obsadily jeho obchod a nemohl se vrátit domů.

A tak šel do Evropy, celou balkánskou trasou, často pěšky, často v patnáctistupňových mrazech.

Po deseti měsících za Okbou do Německa přiletěla v rámci slučování rodin legální cestou i jeho žena, Siba. Dnes spolu pomáhají ve stejném domově pro seniory, jen každý v jiném patře.

Jak to bude s Okbou dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Mezi Syřany v Hofu ale nejsou jen vysokoškoláci, jako Okba, Siba, Fida, Jásir nebo Džihád. Pro ty s nižším vzděláním může být začlenění do pracovního procesu problematické, říká Bettina Zschätschová, která vede jeden z kurzů němčiny pro uprchlíky.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Hof začátkem března zažil první incident, který mohl zhoršit soužití mezi uprchlíky a ostatními lidmi ve městě. Na místní plovárně údajně skupina cizinců obtěžovala ženy. Proti uprchlíkům nemířily žádné konkrétní důkazy a policie neměla žádného svědka. Místní deník ale uchopil téma po svém, jak je vidět na obrázku.

"Tohle vyvolá jenom strach. Určitě tam nebylo všechno v pořádku. Ale takhle nejasné formulace ničemu nepomůžou," kritizuje městská koordinátorka pro uprchlíky Wendy Müller Elliottová článek v novinách i doprovodný obrázek.

Wendy i celá radnice chtějí případ důkladně vyšetřit.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

O co poklidněji život uprchlíků v Hofu vypadá, o to dramatičtější byl jejich útěk ze Sýrie.

Okba se na cestu vydal neplánovaně. Při služební cestě v Turecku se dozvěděl, že syrské vládní jednotky obsadily jeho IT obchod. Navíc dříve působil v neziskové organizaci, měl tak nálepku nepřítele režimu.

Jak to bude s Okbou dál?

Jít na první stránku
Zavřít

Nejhorším místem na cestě do Evropy pro něj bylo Srbsko. Okba o nocování v srbském lese mluví jako o nejhorším životním zážitku. V prosinci tam bylo minus 18 stupňů a nikdo ze skupiny nevěděl, kde jsou. Opustili je i jejich jediní průvodci - pašeráci.

Jak to bude s Okbou dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

I další syrská rodina v Hofu, Fida s manželem Jásirem a dvěma dcerami, utíkala stejnou cestou. Odhadují, že pašerákům a úplatným policistům na trase zaplatili celkem 10 tisíc eur (asi 270 tis. Kč).

Jak to bude s Fidou a Jásirem dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Při minulé návštěvě Českého rozhlasu v únoru ještě bydleli Fida, Jásir s dětmi v jediné místnosti. Dnes mají za sebou stěhování do většího a budoucnost celé rodiny v Německu má o něco jasnější obrysy.

Jak to bude s Fidou a Jásirem dál?

Jít na první stránku

Německo si právě vybírá tak trochu oddechový čas v migrační krizi. V minulých měsících bylo hlavním cílem uprchlíků mířících do Evropy. Teď je ale balkánská trasa běženců zavřená. A Německu zbývá víc času na to vymyslet, jak se o víc než milion uprchlíků z loňska postará. Vidět je to i v Hofu. Do města teď nepřijíždějí žádní noví uprchlíci a Syřané, kteří už tam jsou, se snaží rychle postavit na vlastní nohy.

Sledujte s Českým rozhlasem po celý rok jejich osudy.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

„Udělal jsem to, co dělám vždycky. Řeším problémy, když to někdo potřebuje. Sehnal jsem jim byt, zařídil nábytek, pomohl na úřadech,“ říká Ernst Engelhardt, šedesátník se spoustou kontaktů. K uprchlíkům se choval jako k obyčejným sousedům a nebyl sám.

Christel Kernové tu nikdo neřekne jinak než "babička" Christel. S uprchlíky se seznámila, když jí přišli pomáhat s vyklízením věcí z domu po smrti jejího manžela. Jednou jim sama navrhla, ať jí říkají babičko.

Jak to bude s Okbou dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Den matek v Sýrii oproti evropským zvyklostem připadá na 21. března. Letos Džihád dostal nápad, jak ho v Hofu oslavit, když jeho vlastní matka ani babička není na blízku. 

Džihád s dalšími mladými Syřany založil skupinu, která pomáhá ostatním uprchlíkům rozkoukat se v Německu, tlumočit nebo kontaktovat úřady – a právě s nimi nápad uskutečnil.

Jak to bude s Džihádem dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Hof je i na německé poměry hodně pozitivní příklad vydařené integrace imigrantů a vzájemné soužití s Němci je tam bez problémů. Občas se ale neshodnou uprchlíci mezi sebou. Teď Wendy Müller-Elliottová, koordinátorka města Hof pro uprchlíky, právě takový problém řeší.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Když se z uprchlíků stanou sousedi. A ze sousedů kamarádi. Tenhle proces má za sebou řada Němců v Hofu. Město zatím integraci sedmi stovek loňských uprchlíků zvládá na jedničku. Nejsou to zdaleka jen Syřané. Právě ti se ale v Hofu začali snažit, aby slovo uprchlík ztratilo jakýkoli negativní punc. Dobrovolně pomáhají seniorům, starají se o jiné uprchlíky a kulturní výměnu podporují také skvělou kuchyní.

Jak to bude s Džihádem dál?

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Nový začátek v Německu je pro Syřany jako Fida a Jásir běh na dlouhou trať. Třeba kvůli jazyku, který se budou intenzivně učit několik let. Pro jejich děti začíná německá kapitola života mezi vrstevníky - v německé školce.

Jak to chodí, když se syrská holčička dostane do německé školky? A proč chce její matka, aby dcera ve škole dostala základy křesťanství?

Jak to bude s Fidou a Jásirem dál?

Jít na první stránku

Loňští imigranti jsou už pevnou součástí bavorského města, které leží jen pár kilometrů od českých hranic. Ukázala to i demonstrace proti válce v Sýrii, kterou zorganizovali v centru Hofu. "Pryč s Asadem!" skandovali. Co na to jejich sousedi? 

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Před půl rokem byly v Hofu dvě nouzové ubytovny pro uprchlíky. Dnes jsou obě prázdné a město je chce zavřít.

"Nevím o žádných větších incidentech," říká městská koordinátorka pro uprchlíky Wendy Müller Elliotová. "Většina imigrantů se drží našich pravidel."

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

"A kde jsou ženy?" zakřičela na syrské demonstranty německy paní Pavla, Češka, která v Bavorsku žije už 15 let.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Kdo dostane přednost, když se o stejné místo v Bavorsku uchází Čech a čerstvý imigrant? 

Prvních 15 měsíců se před zaměstnáním uprchlíka zkoumá, jestli o stejné pracovní místo nemá zájem některý Němec nebo občan Evropské unie, vysvětluje Jana Kutílková, která na Úřadu práce v bavorském Selbu vyřizuje agendu uchazečů o práci z nedalekého Česka.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Jenom pět až deset procent syrských uprchlíků má takové předpoklady uspět jako Okba. Už brzy by měl jako zaměstnanec německé neziskovky pomáhat uprchlíkům v Libanonu nebo v Iráku najít práci a tím snižovat jejich motivaci, aby odcházeli do Evropy.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Ani po roce se německé úřady ještě nedostaly k projednání Džihádovy žádosti o azyl. Jeho dokumenty se prý ztratily. Je to jeden z důvodů, proč za ním ze Sýrie nemůže přijet jeho manželka.

AKTUALIZACE: Džihád dostal 21. května azyl v Německu, má tam tedy povolení k pobytu na tři roky. Stalo se to dva týdny po této návštěvě našeho reportéra v Hofu. 

Jít na první stránku

Fida se rozhodla dát si od našeho seriálu malou pauzu. Nedávno dokončila první kurz němčiny, úroveň A1. Další kurz jí začne až na podzim, do té doby se chce učit doma na vlastní pěst, a koupila si proto i učebnice jazyka.

Když všechno půjde podle plánu, měla by starší dcera Fidy – Tala – jít v září do školy. Zatím si na Německo zvyká ve školce.

S Fidou a její rodinou jsme natáčeli od února do dubna, teď si všichni chtějí od mediální pozornosti odpočinout a věnovat se rodinným věcem.

Respektujeme to a věříme, že se s Fidou, jejím manželem Jásirem a dětmi Talou a Banou zase brzo uvidíme.

Jít na první stránku

Před půlrokem byla Siba jednou ze stovek tisíc bezejmenných syrských uprchlíků v Německu. Dnes plakáty s její tváří vylepuje spolková vláda po celé zemi jako příklad toho, že běženci mohou v Německu úspěšně začít nový život.

Siba pomáhá s péčí o seniory v domově důchodců v bavorském městě Hof, kde Radiožurnál celý rok natáčí s ní, jejím manželem Okbou i se skupinou dalších Syřanů. Podívejte se, jak se jim daří a jak tráví letošní prázdniny.

Jít na první stránku

Okba má za sebou první služební cestu na Blízký východ. Jako praktikant a do budoucna možná zaměstnanec bavorské nevládní organizace, která zprostředkovává pracovní nabídky a rekvalifikace pro čerstvé přistěhovalce.

V Libanonu Okba spolupracuje na projektu, který syrským uprchlíkům zprostředkuje práci přímo na místě, aby nemuseli migrovat do Evropy. Umí arabsky, anglicky, a teď už i německy – a může tedy tlumočit.

Během služební cesty se Okba dostal do těsné blízkosti syrské hranice. Ke své rodině to tudíž měl jen pár hodin cesty, ale do země, odkud předloni utekl před válkou, vstoupit nemohl.

Jít na první stránku

Džihád si hledá práci. Chvilku to nejspíš půjde na plný úvazek. Za pár týdnů mu ale znovu začne intenzivní kurz němčiny, a tak práci omezí. Bral by pro začátek jakékoli místo. Mezitím chodí pořád i na integrační kurz, kde se učí všechno potřebné o Německu a o Evropě.

Na léto si plánoval návštěvu příbuzných ve Švédsku a ve Stuttgartu. Vydal se ale hodně z peněz kvůli zařizování nového bytu, kam se přestěhoval. V původním bytě žil s několika dalšími vrstevníky.

Jít na první stránku

Fida čeká, až jí začnou další, podzimní kurzy němčiny, Jásir chodí do rekvalifikačního kurzu. Fida doufá, že dostane práci i ona sama. Také by chtěla chodit do integračního kurzu.

Starší dcera Tala (na snímku) chodí do školky, umí pořád líp německy a v září už půjde školy. Mladší Bana nastoupí do školky v září.

Cestovat v létě nebudou – nemají peníze. Stačí jen na jídlo, ne na výlety.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Tohle pro Džiháda nebyl lehký krok. V Německu si chtěl co nejrychleji dodělat diplom ze systémového inženýrství, protože studia v Sýrii kvůli válce přerušil.

Jít na učiliště místo na univerzitu mu poradili němečtí známí. Proč? V Německu platí nový integrační zákon. Uprchlíkům, kteří půjdou do učení nebo začnou studovat, slibuje jistotu, že je stát po dobu studia nevyhostí. 

Na univerzitu jeho němčina zatím nestačí, jistější je v angličtině. Tři roky na učilišti to mají změnit.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Siba s manželem rychle zvládli, co jiným uprchlíkům bude pravděpodobně trvat léta - přestat brát sociální dávky. Siba má navíc radost z ohlasu kampaně, jíž je součástí. Deset tisíc billboardů s jejím obličejem má svůj efekt.

„Píše mi spousta lidí, uprchlíků. Říkají: ‚chci být jako ty‘, a já jsem strašně ráda. Jestli můj příklad pomůže dalším Syřanům, aby našli rychle cestu k Němcům, bude to moc důležitý krok,“ říká Siba.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Okba stále pracuje v nevládní organizaci, která v Libanonu shání práci běžencům v tamních uprchlických táborech a dělá pro ně rekvalifikační kurzy. Když ti lidé dostanou šanci, nemyslí na odchod do Evropy. 

Díky tomu si Okba přijde na 1100 eur měsíčně. Když zaplatí nájem a všechny účty, zbude mu tak 500 eur na jídlo, oblečení a další věci. Něco z toho ještě posílá rodině do města Salamíja, vzdáleného jen 20 kilometrů od pozic bojovníků Islámského státu.

Okba dobře ví, co všechno za rok dokázal. „Jsem teď jako každý jiný Němec. Platím daně, platím si své životní náklady sám. Každému se tady můžu podívat do očí.“

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Příběhy Džiháda, Fidy, Siby či Okby mají společnou věc: v integraci jim hodně pomohlo, že se začali učit německy.

Jásir v tom zatím plave a je bez práce. Podle manželky Fidy za to může i zdejší kvalita výuky. V učení pomáhají i dobrovolníci, což ovšem znamená kolísavou kvalitu. 

„Je to s námi těžké, nejsme obyčejní žáci, jsme už vlastně staří, a tomu se musí přizpůsobit i výuka. Můj manžel Jásir chodil do kurzu, a když jsem se ho za pár měsíců zeptala, co umí, neuměl nic.“

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Fida je od pohledu hrdá žena a němčinu už zkrotila natolik, že sama komunikuje s úřady a zvládá většinu papírování. Její cíl - vrátit se k učení angličtiny - se jí ale vzdaluje a pomalu se smiřuje s rekvalifikací.

„Můj sen je pořád učit v Německu angličtinu, nechat si uznat diplom ze Sýrie. Všichni mi ale říkají, soustřeď se hlavně na němčinu, bez ní to nikam nedotáhneš. Nechci taky brát první práci, která se namane. Nechci dělat uklízečku. Umím si ale představit rekvalifikační kurz třeba jako kosmetička.“

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Šestiletá Tala se německy učí jen chvilku. To, co slyšíte, je výsledek pouhých čtyř měsíců v německé školce. Vypráví, jak si tam hraje s kamarády, jak se ve školce líbí její sestře Baně a jak se těší na zimu, až podruhé v životě uvidí sníh.
 
Jásir s Fidou tak nejspíš brzo dostanou - řečeno s nadsázkou - úplně novou učitelku: svoji starší dceru.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

V Hofu byl velký uprchlický tábor už po konci druhé světové války. Tehdejší uprchlíci měli ale situaci snazší, říká ředitelka muzea v Hofu Sandra Kastnerová. 

„Rozuměli třeba všem formulářům, které bylo potřeba vyplnit, rozuměli zákonům a tak dále. To loňští uprchlíci neumí, integraci komplikuje jazyková bariéra.“

Budoucnost rodiny Jásira a Fidy je tak otevřená. Stejně jako úspěch integrace stovek dalších v celém Hofu. „Většina tehdejších běženců se na pracovní trh dostala, zbývá jen doufat, že to zvládnou i tihle.“

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Kdysi spolu chtěli žít v Sýrii. Dnes vidí budoucnost spíš v Německu. Jejich rodiny zůstaly kousek od války. „Po Sýrii už nám zůstaly jen tyhle recepty,“ říká Okba, když chystá jídlo. Siba každý den volá příbuzným do města Salamíja.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Okba za jediný rok sehnal místo, o jakém se většině uprchlíků v Německu může jen zdát. Na Blízký východ se vrací služebně, pomáhá dalším uprchlíkům sehnat práci přímo tam, aby neopakovali jeho cestu do Evropy. Začátky ale byly krušné.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Siba je na rozcestí. Vybírá si ale ze dvou dobrých možností. Buď zůstane v sociální práci, kde v Německu dostala první šanci, anebo se vrátí k chemii, kterou studovala v Sýrii.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

„Známých máme tolik, že si už musíme vybrat, koho pozveme na návštěvu,“ říkají syrští manželé.

Před rokem je skoro nikdo neznal ani v Hofu. Mezitím se jejich fotky objevily v celostátních německých novinách i v billboardové kampani německé vlády.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Dvacetiletý Jahjá měl štěstí, že brzy po příchodu z Damašku potkal majitele autoservisu bez předsudků. Nechtěl jsem někoho, kdo si to do práce chodí jen odkroutit. Hledal jsem člověka, který má chuť pracovat. A Jahjá ji má. V celém Německu je navíc málo řemeslníků,  říká Syřanův nový šéf.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Ve čtyřicetitisícovém Hofu je dnes asi tisícovka uprchlíků, polovina s uděleným azylem.

Úřady v Hofu se k integraci uprchlíků od začátku stavěly věcně a neslibovaly zázraky. Městu se tak vyhnuly vypjaté emoce. A názor veřejnosti na uprchlíky tak zůstal i po roce podobný.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Jásir je po roce v Německu „mužem v domácnosti“. Hledání nové práce mu komplikuje slabá němčina. Ví to on sám, ví to jeho žena, vědí to jejich sousedé. Chodí pořád na kurzy a doufá, že příští rok začne pomáhat jako dobrovolník v domově důchodců. Zatím pomáhá doma.

Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Pro střední generaci uprchlíků bude integrace náročnější než pro mladé lidi bez rodin. U čtyřicátníků jako Fida s Jásirem proto úřady sázejí hlavně na jejich děti.


Jít na první stránku
0:00
/
0:00
Poslechněte si

Až na Jásirovu němčinu jde v rodině Fidy všechno dobře. Obě holčičky si zvykly na bavorskou školku, školu i na dialekt. Jejich příběh má šanci na dobrý konec. Jen není jasné, jestli bude mít syrskou, nebo německou tečku.

Jít na první stránku

Rok 2016 byl přelomový pro Německo i pro uprchlíky, kteří tam přišli. Události v celé zemi sledovala i naše časová osa.

Během projektu Cíl: Německo se změnila tamní azylová a integrační politika. Mění se i chování samotných uprchlíků. Projděte si všechny zásadní okamžiky z Hofu i z celého Německa.

Jít na první stránku

* Německo přijalo tzv. integrační zákon. Motivuje uprchlíky, kteří se aktivně snaží integrovat, vzdělávat se a hledat si práci. Opačné případy trestá. Ale například uprchlík, zapsaný do některého ze studijních programů, má jistotu, že ho během studia Německo nevyhostí.

* Několik teroristických útoků – Würzburg, Ansbach, Berlín, Hannover, Essen. Na různých místech Německa útočili radikální islamisté. Nejhorší byl předvánoční útok kamionem na adventní berlínský trh (12 mrtvých a přes 50 zraněných).

* Zrychlení deportací odmítnutých žadatelů o azyl i zvyšování počtu migrantů, kteří se vrátili dobrovolně (i s finanční podporou Německa). Týkalo se to především migrantů z Balkánu. Na konci roku ale Německo začalo i s deportacemi do Afghánistánu, navzdory tamnímu konfliktu.

* Německá kancléřka Angela Merkelová a její strana CDU utrpěla během roku ztráty v několika zemských volbách. Merkelová ale na podzim oznámila, že chce i počtvrté kandidovat na post kancléřky. Stranický sjezd ji pak potvrdil v předsednické funkci skoro 90 procenty hlasů.

* Německá ekonomika rostla díky uprchlické vlně o 0,3 procenta rychleji. Zjistil to německý Institut pro hospodářský výzkum (IWF). Do budoucna by pozitivní efekt mohl být až 0,7 procenta ročně. Ekonomiku povzbuzují podle IWF výdaje státu na péči o uprchlíky i spotřeba samotných migrantů a jejich domácností.

Jít na první stránku

* Skoro všichni uprchlíci z námi sledované skupiny se dostali na úroveň němčiny B1 (rozumí textu i řeči v běžných každodenních situacích).

* Všichni dostali azyl (na tři roky). Děti chodí do německé školy či školky.

* Všichni mají řadu německých známých, kteří jim pomáhají a neformálně se s nimi setkávají (narozeninové oslavy, kulturní akce,..). Nikdo nežije v sociální izolaci.

* Manželé Okba a Siba (na snímku) mají oba práci. Siba se stala jednou z tváří celostátní vládní kampaně na podporu integrace uprchlíků. Okbu zaměstnala německá nevládní organizace. Pomáhá běžencům přímo na Blízkém východě sehnat práci, aby neodcházeli do Evropy.

* Město Hof: Ze tří nouzových uprchlických ubytoven pro uprchlíky už nefunguje ani jedna. Do tělocvičen, kde spali běženci, se vrátil školní sport. Ve městě nejsou uprchlická „ghetta“. Daří se taky shánět mladým uprchlíkům stáže ve firmách. Chybí pro ně naopak místa na učilištích.

* Městská koordinátorka pro uprchlíky chválí integraci dětí, problémy vidí naopak u teenagerů nad 15 let a potom také u generace nad 40 let. Začlenit všechny uprchlíky do života ve městě podle ní potrvá řadu let.

Jít na první stránku
Jít na první stránku

Přes celou obrazovku

V lednu 2017 získal projekt Cíl: Německo Česko-německou novinářskou cenu v kategorii Multimédia.

Autorem nápadu i reportáží je reportér Českého rozhlasu Vojtěch Berger. V zahraniční redakci ČRo pracuje 10 let. Působil jako stálý zpravodaj na Slovensku a v Rakousku.

Motivace: Hlavním cílem migrantů mířících v roce 2015 do Evropy bylo Německo. Všechna média podrobně sledovala jejich cestu přes Balkán, až na německé hranice. Pak ale jakoby se zájem ztratil. Co se stalo s milionem lidí, které Německo loni přijalo? Jak zvládá jejich integraci celá země, a jak sami uprchlíci? A kolik času je na takový nový začátek potřeba? To všechno má projekt Cíl: Německo sledovat.

Vznik projektu: Když Český rozhlas začínal hledat vhodné město a uprchlíky, kteří by se na projektu Cíl: Německo podíleli, v Německu zrovna vrcholilo předběžné sčítání celkového počtu běženců, kteří do země přišli v roce 2015. Bylo jasné, že jich bude kolem milionu, a že to bude obrovská výzva. Dobrovolné organizace pomáhající uprchlíkům měly plné ruce práce, a z pochopitelných důvodů ne vždy okamžitě a vstřícně odpovídaly na prosby médií o pomoc. „Napoprvé to nevyšlo ani nám,“ říká reportér Vojtěch Berger.

Hof byl v pořadí druhé oslovené město, po doporučení nevládní organizace Flüchtlingsrat Bayern, která pomáhá běžencům řadu let po celém Bavorsku. Najít kontakt k uprchlíkům pomohli přímo ve městě dobrovolníci, kteří se o ně starají. Sestava Fida, Jásir, Okba, Siba a Džihád byla otázkou několika telefonátů. Dobrovolníci doporučili ty uprchlíky, se kterými sami měli dobré zkušenosti. Finální skupina lidí tak vznikla náhodou, a stejnou náhodou je i jejich sociální background a vzdělání – vysokoškoláci, střední nebo vyšší střední ekonomická třída, všichni s velmi dobrou angličtinou (a dnes už i se slušnou němčinou). Všichni souhlasili s celoročním natáčením. Náš projekt funguje díky jejich ochotě.

Zavřít
Jít na první stránku

Jít na první stránku
Pokračujte dolů Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu

Nové stránky

Stránky, které zde přibyly od vaší poslední návštěvy:

...a další

Zavřít nápovědu