Nová odbočka k srdciTři hodiny dřiny – a krev proudí opět správně
V říjnu roku 1970 provedl tým profesora Jaroslava Lichtenberga první aortokoronární bypass v Československu. Operace dopadla úspěšně, alespoň podle historických záznamů. Teď klinika IKEM v Praze eviduje až 1300 operací bypassů ročně – spolu s dalšími zákroky na srdci.
V tomto, prvním díle Zázraků medicíny budeme mluvit o srdci a jeho činnosti. K udržení funkce srdeční svaloviny je nejdůležitější neustálý přísun kyslíku a živin. V opačném případě dochází k nedokrvení, ischemii myokardu, a tím k život ohrožujícím zdravotním problémům. Téměř vždy je příčinou ateroskleróza neboli kornatění koronárních tepen, postupně se pacient může dostat do stavu úplného ucpání tepny.
Na následujících stránkách probereme chirurgickou léčbu ischemické choroby srdeční – aortokoronární bypass. A to s prof. MUDr. Janem Pirkem, DrSc., přednostou kardiocentra IKEM. Zjistíme, proč je teď lepší k přemostění zúženého nebo zcela uzavřeného úseku věnčitých tepen používat tepenné štěpy, a reportér Jan Herget nás vezme na operaci bez mimotělního oběhu.
V tomto, prvním díle Zázraků medicíny budeme mluvit o srdci a jeho činnosti. K udržení funkce srdeční svaloviny je nejdůležitější neustálý přísun kyslíku a živin. V opačném případě dochází k nedokrvení, ischemii myokardu, a tím k život ohrožujícím zdravotním problémům. Téměř vždy je příčinou ateroskleróza neboli kornatění koronárních tepen, postupně se pacient může dostat do stavu úplného ucpání tepny.
Na následujících stránkách probereme chirurgickou léčbu ischemické choroby srdeční – aortokoronární bypass. A to s prof. MUDr. Janem Pirkem, DrSc., přednostou kardiocentra IKEM. Zjistíme, proč je teď lepší k přemostění zúženého nebo zcela uzavřeného úseku věnčitých tepen používat tepenné štěpy, a reportér Jan Herget nás vezme na operaci bez mimotělního oběhu.
Víte, že…?
Srdce se za normálních okolností pravidelně stahuje šedesátkrát až osmdesátkrát za minutu.
V klidovém stavu přečerpá průměrně 4–8 litrů krve za minutu.
Angina pectoris není přímo nemoc, nýbrž známka onemocnění. A to ischemie myokardu neboli nedokrvení srdeční svaloviny. Jejím projevem je tlak, pálení, těžkost, je často cítit přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramene a ruky.
V klidovém stavu přečerpá průměrně 4–8 litrů krve za minutu.
Angina pectoris není přímo nemoc, nýbrž známka onemocnění. A to ischemie myokardu neboli nedokrvení srdeční svaloviny. Jejím projevem je tlak, pálení, těžkost, je často cítit přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramene a ruky.
Na záznamu vidíme a také slyšíme jeden z nejkritičtějších okamžiků celé operace – otevírání hrudníku. Děje se tak chirurgickou oscilační pilou, která může být elektrická, nebo pneumatická. Kmitáním speciálního nástavce se podélně rozpůlí hrudní kost (střední sternotomie) a odtažením do stran se vytvoří dočasný otvor do hrudníku, kudy může kardiochirurg – na snímku Jan Pirk – k srdci.
Lékaři při natáčeném případu zvolili operaci bez mimotělního oběhu, to znamená na tlukoucím srdci. Pomocí stabilizátorů částečně znehybnili okolí místa, kam našijí štěp. Museli zajistit, aby při vypreparování tepny do srdce stále proudila krev – to se provádí tzv. shuntem neboli drobnou plastovou trubicí.
Druhou možností je použít mimotělní oběh – to ukážeme a vysvětlíme na dalším Zázraku medicíny v pondělí 8. května.
O mimotělním oběhu:
Druhou možností je použít mimotělní oběh – to ukážeme a vysvětlíme na dalším Zázraku medicíny v pondělí 8. května.
O mimotělním oběhu:
Při operaci se rekonstruuje tepenné řečiště části srdečního svalu, která je nedostatečně zásobena krví. Tím se sníží riziko vzniku infarktu myokardu a dalších srdečních onemocnění. Pacientovi se tak zlepšuje kvalita života. K vytvoření bypassu je lepší použít tepenné než žilní štěpy. Tepenné jsou přirozenější a vydrží funkční mnohem déle. Z tepenných štěpů se používá levá prsní tepna
– vydrží průchodná velmi dlouho.
Reportér Jan Herget nás teď vezme přímo na operační sál. Poslechněte si, jak se dělá aortokoronární bypass.
Místo natáčení: Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Praha
Reportér: Jan Herget
Fotograf a kameraman: Martin Loužecký
Multimediální reportáž: Damian Machaj, Petr Pospíšil
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Při popisu bypassu jsou použity volně dostupné materiály IKEM. Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
Místo natáčení: Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Praha
Reportér: Jan Herget
Fotograf a kameraman: Martin Loužecký
Multimediální reportáž: Damian Machaj, Petr Pospíšil
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Při popisu bypassu jsou použity volně dostupné materiály IKEM. Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
Při operaci je žilní krev z pacientova srdce odváděna systémem hadiček do přístroje, který krev okysličí, podle potřeby změní její teplotu a vrací ji zpět do tepenného řečiště. Nejdůležitější je udržet dostatečné prokrvení mozku, zároveň se celkovým podchlazením organismu na 25-28 stupňů Celsia dočasně sníží metabolické pochody a tím náročnost mozku na přísun kyslíku a živin. Mozkové buňky jsou totiž na nedostatek kyslíku nejcitlivější v těle a mohou tak nejdříve nevratně odumírat. Tomu zabraňuje právě přístroj mimotělního oběhu a lékař specialista, tzv. „pumpař“.
Dříve byl přístroj skoro obyčejná pumpa s výměníkem plynu, dnes v sobě zahrnuje laboratoř, která plynule monitoruje základní hodnoty pacienta a reaguje na jeho stav.
Dříve byl přístroj skoro obyčejná pumpa s výměníkem plynu, dnes v sobě zahrnuje laboratoř, která plynule monitoruje základní hodnoty pacienta a reaguje na jeho stav.
Pokračujte dolů
Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu
Nová odbočka k srdci
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. – přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM Praha
Víte, že…?
