Moderní patolog léčíJak se patologie změnila v obor, který pomáhá živým lidem
Patologie je moderní obor, který se věnuje víc živým pacientům než zesnulým. Pitvy tvoří jen malou část této práce. Řada patologů už roky ani nebyla na pitevně. Jejich úkolem je pomáhat určovat diagnózy. Mikroskopicky vyšetřují
odebrané vzorky tkání a zjišťují jejich stav. To je důležité třeba při zkoumání nádorového bujení.
S patologem Josefem Zámečníkem se teď vydáme na exkurzi. Navštívíme laboratoře, kde se zpracovávají vzorky.
Z historie patologie:
S patologem Josefem Zámečníkem se teď vydáme na exkurzi. Navštívíme laboratoře, kde se zpracovávají vzorky.
Z historie patologie:
Víte, že...?
Patologie motolské nemocnice se ročně podílí na vyšetření 30 000 pacientů.
Slovo pathos znamená řecky utrpení a logia je výčet nebo nauka.
Slovo pathos znamená řecky utrpení a logia je výčet nebo nauka.
Patolog si na monitoru prohlíží biopsii mozku pětileté holčičky. Na záběrech vidí, že tam je něco, co tam být
nemá. Jedná se o nádor. Patolog určí i jeho druh. Jedná se o nádor, který roste pomalu.
Patolog je někdy přítomen při vyšetření nebo zákroku u pacienta, aby rychle popisoval stav odebraných vzorků:
Patolog je někdy přítomen při vyšetření nebo zákroku u pacienta, aby rychle popisoval stav odebraných vzorků:
Laborantka na takzvaném kryocutu z odebrané biopsie vytváří preparát, který dá na sklíčko, aby si ho mohl prohlédnout patolog.
Pokud se objeví nádor, postižené místo se zkoumá podrobněji. Určuje se druh nádoru, jestli jsou postiženy i lymfatické uzliny a okolí. Preparáty se zalévají do parafinu a archivují.
Pokud se objeví nádor, postižené místo se zkoumá podrobněji. Určuje se druh nádoru, jestli jsou postiženy i lymfatické uzliny a okolí. Preparáty se zalévají do parafinu a archivují.
Patoložka analyzuje nádor z dělohy, kterou odstranili chirurgové. Vše se zaznamená. Zjištěné údaje o tom, jak byla děloha postižená, se využijí při další léčbě. Užitečné mohou být i v případě, že rakovinou onemocní někdo z potomků či jiných příbuzných pacientky.
Před zkoumáním pod mikroskopem se vzorky musí nařezat na tenké plátky a vytvořit z nich preparáty.
Laborantka na kryocutu nařeže tenké plátky tkáně, které pak nabarví v takzvané barvicí řadě. V té je například desetiprocentní formol a destilovaná a pramenitá voda. Když se dělá rychlá diagnóza pro pacienta, který je stále na sále, barvení trvá přibližně minutu. Pro podrobnější zkoumání je potřeba udělat další vzorek, který se barví i několik hodin.
Jak vypadá jeden pracovní den patologa, si poslechněte v reportáži z nemocnice Motol v Praze.
Místo natáčení: Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol
Reportér: Martin Karlík
Forograf a kameraman: Khalil Baalbaki
Multimediální reportáž: Damian Machaj
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
Místo natáčení: Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol
Reportér: Martin Karlík
Forograf a kameraman: Khalil Baalbaki
Multimediální reportáž: Damian Machaj
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
Těla otevírali a zkoumali už staří Egypťané, pitvy dělali i ve starém Řecku.
Na českém území provedl první pitvu
Ján Jesenský v roce 1600.
V roce 1819 vznikla ve Štrasburku první katedra patologie. V první polovině 19. století se tento obor začal vyučovat taky ve Vídni, kde už studenti skládali i zkoušky. Během 19. století se na německých univerzitách etabloval obor patologická anatomie.
Patologie původně řešila spíš to, proč člověk zemřel. Postupně patologové začali zkoumat i tkáně živých lidí, a včas tak odhalovat, co a jak léčit, aby dotyčný žil déle. A tak se vyvinula dnešní patologie.
Na českém území provedl první pitvu
Ján Jesenský v roce 1600.
V roce 1819 vznikla ve Štrasburku první katedra patologie. V první polovině 19. století se tento obor začal vyučovat taky ve Vídni, kde už studenti skládali i zkoušky. Během 19. století se na německých univerzitách etabloval obor patologická anatomie.
Patologie původně řešila spíš to, proč člověk zemřel. Postupně patologové začali zkoumat i tkáně živých lidí, a včas tak odhalovat, co a jak léčit, aby dotyčný žil déle. A tak se vyvinula dnešní patologie.
Patolog někdy pracuje během operace nebo vyšetření. Musí během pár minut určit, jestli je v odebraném vzorku nádor, nebo ne, a informaci rychle předat lékaři na sál. Týká se to například vyšetření plic bronchoskopií. A jak takový zákrok vypadá, se můžete podívat v jednom z předcházejících dílů Zázraků medicíny s názvem Pohled do hlubin plic.
Pokračujte dolů
Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu
Moderní patolog léčí
Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D.. – lékař Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol
Víte, že...?
