Pumpa na krevKdyž stroj přebere za pacienta život a krev koluje mimo tělo
V ostravské Fakultní nemocnici (FNO) jsme sledovali kombinovanou operaci, která souběžně řešila nefunkčnost tří srdečních chlopní, vrozenou srdeční vadu a arytmii. Například před patnácti lety by byl tak komplexní zákrok u této pacientky velmi rizikový, neproveditelný.
Dříve nemyslitelné operace na otevřeném srdci umožňuje přístroj pro mimotělní oběh krve. Dovoluje provádět transplantace, operace srdečních chlopní a bypassové operace i kombinace různých výkonů během jedné operace. V lékařské hantýrce se mu říká zcela opodstatněně „pumpa“.
Na dalších stránkách zjistíte, jak pumpa funguje, a pak se vydáme přímo na operaci.
Dříve nemyslitelné operace na otevřeném srdci umožňuje přístroj pro mimotělní oběh krve. Dovoluje provádět transplantace, operace srdečních chlopní a bypassové operace i kombinace různých výkonů během jedné operace. V lékařské hantýrce se mu říká zcela opodstatněně „pumpa“.
Na dalších stránkách zjistíte, jak pumpa funguje, a pak se vydáme přímo na operaci.
Víte, že…?
Srdce váží kolem 300 gramů.
Během jednoho dne jím projde 7200 litrů krve, kterou srdce rozhání po 100 000 kilometrech tepen a žil.
Interval mezi dvěma údery srdce není nikdy stejný.
Během jednoho dne jím projde 7200 litrů krve, kterou srdce rozhání po 100 000 kilometrech tepen a žil.
Interval mezi dvěma údery srdce není nikdy stejný.
Při operaci je žilní krev z pacientova srdce odváděna systémem hadiček do přístroje, který krev okysličí, podle potřeby změní její teplotu a vrací ji zpět do tepenného řečiště. Nejdůležitější je udržet dostatečné prokrvení mozku, zároveň se celkovým podchlazením organismu na 25–28 stupňů Celsia dočasně sníží metabolické pochody, a tím náročnost mozku na přísun kyslíku a živin. Mozkové buňky jsou totiž na nedostatek kyslíku v těle nejcitlivější, a mohou tak nejdříve nevratně odumírat. Tomu zabraňuje právě přístroj mimotělního oběhu a lékař specialista, tzv. „pumpař“.
Dříve byl přístroj skoro obyčejná pumpa s výměníkem plynu, dnes v sobě zahrnuje laboratoř, která plynule monitoruje základní hodnoty pacienta a reaguje na jeho stav.
Z historie důležitého přístroje:
Dříve byl přístroj skoro obyčejná pumpa s výměníkem plynu, dnes v sobě zahrnuje laboratoř, která plynule monitoruje základní hodnoty pacienta a reaguje na jeho stav.
Z historie důležitého přístroje:
Takhle se krev okysličuje a podle potřeby chladí.
Lékaři sledují přístrojem pro mimotělní oběh laboratorní hodnoty pacienta přímo při operaci.
Dokud přístroj na mimotělní oběh krve neexistoval, bylo nutné zákrok stihnout maximálně za pět minut od zastavení srdce. Kdyby se operatér jen o málo opozdil, pacient by se probudil
s nevratnými změnami na mozku. Kvůli nedostatku kyslíku by mu odumřely mozkové buňky. I proto se používá a používalo podchlazení, které zpomaluje metabolismus, a zákrok tak může trvat až třikrát déle.
s nevratnými změnami na mozku. Kvůli nedostatku kyslíku by mu odumřely mozkové buňky. I proto se používá a používalo podchlazení, které zpomaluje metabolismus, a zákrok tak může trvat až třikrát déle.
Sledujte operaci srdeční chlopně ve Fakultní nemocnici Ostrava. Průvodcem reportéra Radiožurnálu Martina Knitla byl přednosta Kardiochirurgického centra v Ostravě Radim Brát.
Místo natáčení: Fakultní nemocnice, Ostrava
Reportér: Martin Knitl
Fotograf a kameraman: Khalil Baalbaki
Multimediální reportáž: Damian Machaj, Petr Pospíšil
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Na str. 4 použitá fotografie Bundesarchiv, Bild 183-1986-0507-302 CC-BY-SA 3.0. Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
Místo natáčení: Fakultní nemocnice, Ostrava
Reportér: Martin Knitl
Fotograf a kameraman: Khalil Baalbaki
Multimediální reportáž: Damian Machaj, Petr Pospíšil
Odborný konzultant: MUDr. Ctirad Lakomý
Pozn.: Na str. 4 použitá fotografie Bundesarchiv, Bild 183-1986-0507-302 CC-BY-SA 3.0. Část materiálu poskytla 1. lékařská fakulta UK Praha.
Objevte Zázraky medicíny – 11 reportáží z operačních sálů
První přístroj na mimotělní oběh sestrojil v roce 1926 Sergej Sergejevič Brukhoněnko v Sovětském svazu. Druhá světová válka ale jeho pokusy ukončila, k pacientům se přístroj nikdy nedostal.
První úspěšná operace se tak uskutečnila až v roce 1953 v USA, kdy tým Johna Gibbona ve Filadelfii opravil nepřirozené propojení mezi levou a pravou srdeční síní osmnáctileté dívce, pacientka byla při operaci připojena na vnější oběh 45 minut.
V Československu poprvé přístroj na mimotělní oběh použil při operaci na otevřeném srdci kardiochirurg Jan Navrátil v únoru 1958 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Unikátní přístroj tehdy v Československu nebyl k dispozici, přesto Navrátil se svým týmem dokázal situaci vyřešit: se spolupracovníky z brněnské civilní a vojenské techniky a Výzkumného ústavu zdravotnické techniky jej vymysleli a vyrobili. Šlo o vůbec první podobnou operaci ve střední a východní Evropě. Pacientovi tehdy uzavřeli přepážku mezi síní a srdeční komorou.
V roce 1963 pak Navrátilův tým také poprvé v Československu voperoval pacientovi umělou srdeční chlopeň - i tuto náhradu si brněnští lékaři navrhli a vyrobili. Na konci 60. let ovšem světoznámý expert Navrátil odešel za socialistického Československa do Vídně. O jeho unikátním přínosu české lékařské vědě se mohlo mluvit až po roce 1989. Zemřel v roce 1992.
První úspěšná operace se tak uskutečnila až v roce 1953 v USA, kdy tým Johna Gibbona ve Filadelfii opravil nepřirozené propojení mezi levou a pravou srdeční síní osmnáctileté dívce, pacientka byla při operaci připojena na vnější oběh 45 minut.
V Československu poprvé přístroj na mimotělní oběh použil při operaci na otevřeném srdci kardiochirurg Jan Navrátil v únoru 1958 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Unikátní přístroj tehdy v Československu nebyl k dispozici, přesto Navrátil se svým týmem dokázal situaci vyřešit: se spolupracovníky z brněnské civilní a vojenské techniky a Výzkumného ústavu zdravotnické techniky jej vymysleli a vyrobili. Šlo o vůbec první podobnou operaci ve střední a východní Evropě. Pacientovi tehdy uzavřeli přepážku mezi síní a srdeční komorou.
V roce 1963 pak Navrátilův tým také poprvé v Československu voperoval pacientovi umělou srdeční chlopeň - i tuto náhradu si brněnští lékaři navrhli a vyrobili. Na konci 60. let ovšem světoznámý expert Navrátil odešel za socialistického Československa do Vídně. O jeho unikátním přínosu české lékařské vědě se mohlo mluvit až po roce 1989. Zemřel v roce 1992.
Pokračujte dolů
Swipe to continue
Pokračujte tahem prstu